Page 46 - Packaging 5/2021

HISTORIE / PAPÍR
mohlo by dřevo při broušení zuhel- natět, nebo se dokonce vznítit. Takhle se kámen chladí a zároveň se ve vaně pod ním shromažďuje voda, do které se vlákna z obroušených polen smáče- jí a stírají. Brus tak opouští suspenze vláken a vody, která je odváděna
k dalšímu zpracování.
Než se pustí na síto
S dřevným obrusem, přivedeným
z brusírny, se v papírně pracuje jako
s každou jinou surovinou určenou
k výrobě papíru. Na rozdíl od hadro- viny, buničiny, nebo recyklátu, je zde však třeba eliminovat hrubé nečistoty, které se v látce po broušení vyskyt- nou. Různé nedobrusky, třísky, suky apod. se odstraní na vibračních třídi- čích se sadou šikmých sít s různě vel- kými otvory. Vytříděná látka se pak odvádí na mlecí linku, kde je na ku- želových nebo diskových rafinérech semleta na požadovaný stupeň podle Shoppera-Rieglera (podle toho, jaký papír či lepenka z ní budou vyrobeny). Poslední fází před konečným zpraco- váním na papírenském nebo lepenko- vém stroji je finální třídění namleté papíroviny. Pro tento způsob výroby se v praxi asi nejlépe osvědčily bub- nové třídiče typu Covan a odstředivé „píšťaly“ typu Centricleaner a Vortrap, které bývají seřazeny do třídicích baterií v několika stupních a pracují nepřetržitě. Po průchodu takovouto linkou je dřevitá papírovina připrave- na k výrobě.
Dřevovina v útlumu
Přestože dřevovina představovala
ve své době obrovský technologic-
ký skok, neboť rozvoj papírenství, zejména evropského již od jejího vynálezu nezávisel na tom, kolik se podařilo nasbírat a zpracovat hadrů, je dnes její výroba prakticky v útlu- mu. Ještě v padesátých a šedesátých letech minulého století měla dře- vovina dvaceti, možná pětadvaceti procentní podíl v naší papírenské surovinové základně. Dřevobrusírny, od těch nejmenších (Klášterská Lhota, Kořenov, Prudká) přes střední (Temný Důl, Pstruží, Jesenný) až po ty velké, byly rozesety po celém tehdejším Československu. Tu největší z nich bychom našli v objektu zvaném Roto, v tehdejších Severočeských papírnách ve Štětí. Brousila se tu dřevovina pro papírenský stroj č. 4 od firmy Black
Řetězový brus
Clawson, určený k výrobě novinového papíru. Vedle sebe tu stálo 8 gigantic- kých řetězových brusů, poháněných synchronními motory o příkonu 2 MW. Pracovaly nepřetržitě, stejně tak jako zmíněný papírenský stroj, který produkoval denně až 250 tun papíru.
Papíry s jistým podílem mechanicky oddělených vláken – dřevoviny, se ještě před čtyřiceti či padesáti lety vyskytovaly ve výrobním sortimentu papíren zcela běžně. Byli jsme zvyklí (a snad to platí dodnes) dělit je takto:
1. Papíry dřevité – obsahující více než 50 procent dřevoviny
2. Papíry středně jemné – obsahující do 50 procent dřevoviny
3. Papíry bezdřevé – obsahující nejvý- še 5 procent dřevoviny
Jako dřevité se vyráběly a někde ještě vyrábějí, například různé papíry
kreslicí, náčrtníkové, papíry na tele- fonní seznamy a jízdní řády, či papíry používané jako surovina pro natírání. Středně jemné jsou papíry pro ne- náročné tiskoviny, kuléry, plakátové papíry, a kdysi to býval i papír pro cyklostylové rozmnožování. Bezdřevé jsou téměř všechny dnes vyráběné papíry tiskové; pokud je
v nich nějaká příměs, nebývá to dřevovina, nýbrž recyklované vlákno, totéž platí i u papírů hygienických.
Právě recyklace stojí za úpadkem výroby dřevoviny v našich zemích. Získávání sekundárních vláken ze sběrového papíru je mnohem lacinější než výroba dřevoviny a hlavně ener- geticky méně náročné. Kvalita papírů z recyklovaných vláken je přitom minimálně srovnatelná, v některých případech i vyšší, než papírů s podí- lem mechanicky získaných vláken
– dřevoviny.
46 PACKAGING 5/2021
Keramický brusný válec pro řetězový brus